Jan Jiří Kolář > Myšička

Home Od narození Po 2 měsících Myšička Sportujeme 1rok 1rok a půl 2-3 roky Skolka
	Ahoj, Už je mi víc jak 4 měsíce. Místo výskání dokážu pěkně ječet, ale když nemám zrovna hlad, tak jsem vlastně krásné veselé miminko. Proto mi začali říkat MYŠIČKA, ale taky myšáček plyšáček, myš, hlodavec, hladovec a taky Usáma (nevíte proč?)	Umím se překulovat na záda i zpátky, ve vodě trénuju břišní svaly a skoro nikdy se nenapiju. A to je dobře, protože za pár dní se chystám do velkého bazénu!
Plazím se, plazím …	Tady mi spadla hlava	Je to náročný život
Někdy je i veselo	Ale umím se tvářit i důstojně. Mám na to nové brýle	A nové hračky od paní profesorky
Na výletě jsme se důkladně rozhlíželi	A co mám nových hraček …	Tůdle, teď mně focení nebaví, jdu si hrát
Byli jsme s maminkou na výletě	Myšáci, tady to bylo pěkné !	Pak jsme si udělali piknik, právě se krmím
Ale nejradši stojím na hlavě, půjdu k cirkusu.	Vážně, to je jasné, ne?	To doufám, protože mně je jasné všechno.
Stoj na hlavě dělám proto, abych se pobavil.	Ale teď jsem znaven životem, je to samá práce.	A někdy se musím všemu i smát, třeba když mi táta vypráví, co mám jako dělat.
Ale když si hraju, tak je mi vždycky fajn.	A na sluníčku je to prostě skvělé.	Pak se napiju, aby nebyla žízeň. Co mi to asi dávají, že pak tak dobře spím (!?)
S tátou je to někdy těžké, nic nevydrží.	Já se vždycky vyspím v klidu po akci.	Doma musím hlavně všechno prozkoumat. Nejvíc mně baví to, co nesmím.
A peru se s drakem, jsme přece velký Jirka.	A taky Honza, takže toho hned nechám.	Baví mně technika, tuhle věc má maminka taky jako hračku, tak si jí půjčuju.
Pak jsme byli na výletě, to jsem ještě neuměl pořádně po čtyřech.	Přitom jsem musel něco ochutnat, bylo to pěkně hořké, to není mlíko, to je doping ?! …	Protože doma trénujeme lezení a pořád na mně jen volají: „Honzo capinky, capinky“
A pak to přišlo, napřed docela nenápadně lezu.	A najednou sedím, to je ale divné …	Ba ne, je to docela fajn, to jsme nevěděl !